To vše klade otázky, odpovědi v Bibli jsou různé. To, že existuje násilí, utrpení, zlo je evidentní. Jak na to odpovídá Bůh?

Dvojí forma nápravy, znovu nastolení spravedlnosti, života a původní harmonie Božího stvoření a obrazu, který má Hospodin o člověku a který člověk svým špatným jednáním rozbil. První forma jak znovu-nastolit spravedlnost je "Mišpat", což znamená soud, při kterém musím být vynesen rozsudek, tak jak je to běžné i v současné legislativě. Druhá forma znovu-obnovení spravedlnosti je "Rib" - spor, ve kterém se oběť (nevinný, ten, na kterém bylo učiněno násilí) přímo obrací na viníka (násilníka, toho kdo koná zlo), aby jej přivedl ke změně jednání - k vědomí, že to, co koná, působí zlo, ubližuje, ničí vztahy a škodí nejen jemu samému, ale i ostatním.
K dosažení spravedlnosti touto druhou formou oběť využívá gesta, slova, události, aby viník pochopil, že je milován, že mu bylo odpuštěno, ale zároveň že potřebuje cestu obrácení, změny, pokání. Není to popření viny, jakoby se vlastně nic nestalo. Vina je nazvána vinou.
V biblických textech nacházíme obě dvě formy.

Biblické texty:

Gn 4,1-16
Kain a Abel, jsou bratři, protože jsou rozílní. Každý z nich je jiný už od narození, ale i svou prací, kulturou, událostmi života. A to je podstatou toho "být bratrem". Sám nikdo nemůže být sobě bratrem. Bůh tady koná "rib"

Gn 6,9-12, 7,1-5
Noe a archa - Bůh koná "rib", (viz 6,14; 7,4) ale také koná "mišpat" (7,10). A chaos, který toří lidé svým jednáním, se stává soudem nad nimi samými. Není to Boží trest.

Ex 7,1-7
Mojžíš a faraón, izraelský lid v egyptském otroctví -"Boží prvorozený syn" je ve velkých nesnázích. Po několika nabídkách vyrovnání prostřednictvím "rib" a po vyčerpání všech prostředků změnit faraónovo chování dochází k soudu, nastává "mišpat", kde musím být vynesen rozsudek. A to úměrný k spáchanému zločinu. Za šlápnutí na nohu nemůžeš druhého zmasakrovat, stejně jako za vraždu není možné zaplatit pokutu 500 Kč. Oko za oko, zub za zub.

Kain zabije a nemusí zemřít - Bůh jako otec k němu mluví a hledá, jak jej získat na svou stranu, jak jej odvrátit od zla, pro které se Kain rozhodl a to dokonce i v době, kdy již vraždu spáchal... Faraón zabije a musí zemřít, Noe se zachrání, ale vedle něj je lidstvo, které zahyne v chaosu vod... Vyhnaství do kterého se Izrael dostává je jen zviditelněním toho, co již dlouho žije. Opustil Hospodina, běhá za pohanskými bůžky, opustil cestu života, a tedy vyhnanství není trestem, ale...Jer 2,19

Násilí tedy existuje, člověk si nemůže před ním zakrýt tvář, strčit hlavu do písku, dělat, že není. Bůh to ví, ale Bohem stále chtěný a pokračující život, je známkou, že jsou i ti, kteří jsou spravedliví, nevinní, odpouštějící, ztělesňující Boží milosrdenství. A to skrze spravedlivého. Josef je jedním z nich, prototypos toho, který jako jediný spravedlivý, nevinný nabízí odpuštění i zločinci a to jen proto, aby jej zachránil pro život. Bůh nepopírá vinu, zlo, násili, naopak staví se proti, ale forma jakou to činí je náročná. A biblické texty nám prozrazují jaká je pravá Boží tvář.

Schéma II. lekce
Jak může člověk odpovědět na zlo a násilí

Josef a jeho bratři Gn 37

Historie ve které přes mlhu prosvítá světlo.
Rodina, ve které existují různé otcovské preference a upřednostňování jedněch na úkor druhých.
Viz: Gn 4,1-16 Kain a Abel, kap. 26 - Izákovi synové Jákob a Ezau... Nyní Josef a jeho bratři

Otec miluje Josefa ze všech synů nejvíc, vždyť to byl syn jeho stáří (v. 3), porovnej Gn 35,16-22.

Témata, která prolínají danným textem:

• téma šatů, oblečení
• jídla a společného stolování
• "náš" bratr - snílek
• podveden otec, který sám podvedl vlastního tátu
  

Schéma III. lekce - Gn 42

Intermezzo: Juda a Támar (Gen kap.38) Tamar se podaří odkrýt Judovo jednání, doslova strhnout masku z Judovy tváře a skrze pečetidlo se šňůrkou a hůl činí "rib" Judovi. A to ve chvíli, kdy jí jde o život. Juda prochází zkušeností z nepoznání druhého (Támar) k poznání vlastní viny. A bude to právě Juda, který nabídne svůj život za život Benjamína. Příběh mezi Tamar a Judou je přípravou na setkání Josefa s jeho bratřími.
A tak zdánlivě odvedení pozornosti jinam, je ve skutečnosti přípravou i samotného čtenáře na následující události.

Panoráma Josefovy kariéry v Egyptě: Josef je nazýván jako ten, který je požehnáním pro Egypt, znovu se několikrát objevuje téma oděvu (39,12; 41,14; 41,42), Josef je uvržen do vězení, příchází ke slovu sny, které Josef vykládá, je ten, který je moudrý a prozíravý, ten ve kterém je Boží duch, (ruáh elohim), stává se správcem Egypta (41,37-44), dostává ženu a narodí se mu dva synové, kterým Josef dává jméno 41,51nn (srovnej události kolem Jákoba a Lábana Gen kap. 29-30).

Sestoupení do Egypta: nastal hlad po celé zemi - všechny národy a také synové Jakubovi (Josefovi bratři, synové Izraele) sestupují do Egypta. Padají na tvář před správcem (sny se naplňují). Ale ihned jsou nařčeni z toho, že jsou vyzvědači. (42,6-9) Politická rovina se kříží s rodinným příběhem. Josef ví, kdo jsou oni, ale oni neví kdo je on.
- Zažívají strach, teror, bolest být zcela bezvýznamým míčkem v rukou "jakéhosi Egypťana", který má bezmeznou moc.
- Je to pomsta za příkoří, které mu vlastní bratři učinili, je tady konečně chvíle dát jim zakusit na vlastní kůži, ať ví jaké to je? Vyděšené prosící oči a bezohlednost ostatních bratří? A nebo (Gen 42,23) - to co dělá Josef není msta, není to způsob, jak mají bratři zakusit ponížení, strach, bolest, ale je to cesta k pravému a plnému obrácení. To co dělá Josef, činí s velkou bolestí a pláčem, ne proto, aby se pomstil, ale aby jim pomohl znovu nalézt ono "být bratrem", "být synem otce" - Jsme v plnosti toho, čemu bible říká "rib". Ale cesta je ještě dlouhá, Josef tedy ještě nemůže říct, kdo je.

Návrat domů: Gen 42,24-25 spoutání Simeona před zraky ostatních bratří, konečně odchod od tohoto podivného Egypťana, konečně jdou domů, ale je jich jen devět, cestou na ně padne podezření, že jsou nejen vyzvědači, ale snad také zloději. (42,26-28)
Mají jedinou povinnost - přivést zpět nejmladšího Benjamína. Dovolí to otec Jákob, který je tolik miluje? Neztratit Benjamína znamená ale obětovat Simeona a v posledku i všechny ostatní, protože zemřou hlady, zásoby obilí dojdou.
A tak po prvním sestoupení do Egypta se mnohem víc problémů nashromáždilo než vyřešilo. A přijde čas k další cestě. S Benjamínem nebo vůbec.

Schéma IV. lekce - Gn 43

I. Atmosféra Jákobovy rodiny: 43,1-15 hlad, nedostatek, smrt
- Jak se zdá, čas nic nevyřešil, nerozhodnost Jákoba, snad se urodí vlastní úroda, nějak se to zařídí se Simeonem, hlavně když Benjamín nikam nemusí... ale "hlad těžce doléhal na zem"... a Jákobův příkaz jděte a nakupte nám trochu obilí se zdá poněkud pošetilý.
- Dvakrát vstupuje na scénu Juda (v.3-5 a v.8-10), je to on, kdo nabídne svůj život za ztrátu Benjamína. Na rozdíl od Rubena (42,37). A skutečně se později ukáže, jak to vlastně myslel... A uprostřed, mezi Judovou řečí stojí poněkud dětinská otázka Jákoba "proč jste tomu muži pověděli, že máte ještě bratra?"
- V textu, v několika verších za sebou, doslova jako údery kladiva zaznívá slovo "bratr". (V těchto několika verších ho najdeme 6x.) Jakoby se znovu rozehrávalo, zda je ještě možnost být navzájem bratry. Želízkem v ohni je otec Jákob. Buď zůstane Jákob sám, bez dětí, a to skýtá naději na život, nebo zůstanou všichni, a s ním zemřou. Jákob se rozhodne. Zdá se, že vítězí život.

II. Hostina v Josefově domě: 43,16-37 - bohatsví života
-Deset bratří má jasný úkol, ukázat nejmladšího bratra "onomu muži", dosáhnout propuštění Simeona, zaplatit dluh a přivézt další zásoby obilí. Ale z ničeho nic jsou pozvání k hostině. Co to má znamenat??? A tak, jen co vstoupí do správcova domu, hned vysvětlují, jak to bylo s penězi, které nalezli ve svých pytlích s obilím, když se poprvé vraceli z Egypta, ale dostává se jim od správce domu zvláštního, prapodivného vysvětlení(v. 23) - Vyvstává otázka: "kdo všechno je tady ještě blázen???"...
-Hostina (Gen 37,23-25, srov. Jan 13. kap), která má zvláštní rituál, a ve vzduchu visí otázka: PROČ to ten egypťan dělá? Co to má znamenat? Už ať jsme pryč z té podivné země. A k tomu ještě ta zvláštní pozornost k nejmladšímu Benjamínovi...
-Konečně jsou všichni, zaplatili, co měli zaplatit, Simeon je s nimi, Benjamína neztratili, mohou se vrátit domů ke svému otci, pryč od těch podivně jednajících mužů, z této šílené země. Konečně! Mise skončila... Ale, to ještě není vše, ještě přijde poslední rána... (viz Gn 44)

Schéma V. lekce - Gn 44

Poslední úder. Jestli jsme až do této chvíle pochybovali o tom, zda se Josef svým bratřím nebude mstít za to, co mu učinili, tak v prvních verších této 44. kapitoly je to téměř jisté... "můj kalich vložte navrch do žoku nejmladšího spolu se stříbrem za zakoupené obilí" 44,1-2. Jaká promyšlená léčka...
Bratři konečně opouštějí Egypt v plné sestavě. Když ještě nejsou daleko dostihne jej správce Josefova domu a obviní je z krádeže "pánova osobního kalichu, který slouží k věštění".

Tři části 44. kapitoly

I. první přelíčení 44,3-13 před správcem Josofova domu, odpověd bratří a ujištění, že jsou čestní a nevinní, a to až k nabídce, že u koho se ta věc najde, je hoden smrti a ostatní budou do konce života otroky. Dramatická ironie - nevinní odsuzují sami sebe. (srv. 31,32 nn)
Správce navrhuje snížení trestu a nařizuje prohlídku, kalich se najde u nejmladšího. Roztřžení šatů za sebe, za Benjamína, za otce - gesto zoufalství (37,29.34). Všechno co této události předcházelo, ze jeví jen jako dobře promyšlená příprava, lákání obětí, dokonalá pomsta.

II. druhé přelíčení 44,14-17 probíhá před Josefem. Jako jedenáct zoufalých, ale držících pohromadě. Dvojí smysl otázek i odpovědí. Na co se Josef ptá? Na minulost či na současnost? Juda odpovídá: "Bůh stíhá tvé otroky za jejich provinění" 44,16. To je pravá vina, kterou vyznává Juda. Josef nezjišťuje okolnosti, vynáší rozsudek. Ten, kdo se provinil, zůstane otrokem, ostatní jdete domů v pokoji. Jak by bylo možné se vrátit bez Benjamína. Co udělají bratři?

III. obhajoba Judy 44,18-34
Jménem všech vede dlouhou obhajovací řeč. A vrchol nastává, kdy Juda nebízí svůj život za nejmladšího.Přijetí otroctví na místo Benjamína je gestem, kdy Juda se stává skutečným bratrem. Bere odpovědnost a nabídne svůj život. (44,33) To, co učiní mnohem později Ježíš, když dá život za své, aby měli život a měli jej v plnosti.
Tak toto gesto Judy je naplněním všchno toho, čím bratři museli projít, pochopit co to znamená "být bratrem", aby tak bylo možné odhalení toho, kdo stojí před nimi. A mohl začít proces smíření a skutečného vítězství.

Schéma VI. lekce - Rozpoznání a Smíření

v.14-15 Musela nejprve zaznít Josefova slova, aby bratři mohli přejít ze strachu k důvěře. Polibku bratří předcházela vzpomínka na otce i na Boha. Ti jsou garanty smíření. Nastává čas pravého dialogu mezi všemi dvanácti, po dlouhé cestě, od doby kdy jej ani nepozdravili (viz 37,4), mlčeli závistí, byli doslova zapleteni do lži, zauzlování do sebe sama. Nemohli o tom všem promluvit nejen mezi sebou, ale ani před svým otcem... Teď je uzel rozvázán, otevřelo se srdce, otevřely se oči, tak jej poznali. Nastává plnost smíření.
v.16-20 Rodinný kruh se otevírá, na scénu vstupuje faraón, dává příkazy, nechce ztratit Josefa. Nemluví jako ten, kdo je chce pouze uchránit od hladu během několika dalších let bídy, ale chce, aby se rozmnožili a rostli. Faraón mluví ve jménu Boha.

v.21-24 Josef rozděluje úkoly, znovu se vrací téma "šaty": nové šaty a upřednostňování Benjamína ("pětkrát více než ostatním"). Jakoby prověření, zda jsou bratři již připraveni vidět rozdílnost a originalitu každého z nich. Zda unesou, že každý je jiný, zvláštní a jedinečný. A na cestu dostávají diskrétní příkaz: "Nehádejte se!" - aby to znovu nalezené bratrství nebylo zničeno. Jakoby jim Josef říkal že to, co jste teprve znovu vytvořili, je ještě velmi křehké, sotva jste se nadechli. Pečujte o to.

v.25-28 Následuje jeden verš, který obsáhne několika týdenní cestu, to nejdůležitější se již odehrálo, je třeba spěchat být již doma u otce a předat mu zprávu o Josefovi. Je to ale příliš krásná zpráva, než aby se jí dalo uvěřit. Jákob k tomu zůstává netečný. Bojí se zklamání, již dlouho žije se svou bolestí, živil se vzpomínkami, je těžké uvěřit. A nakonec přece zvolá: "Tak můj syn Josef žije, půjdu k němu, abych ho ještě uviděl!"

To vše bylo možné uskutečnit a Josefovi bratři tím mohli projít, protože jim Josef odpustil a činí "rib". A skrze odpuštění bratřím se nacházejí před Josefem již zcela pohlceni láskou. A vše to, co Josef s nimi činí, není ničím jiným, než aby pochopili zlo v celé své šíři, ale také touhu změnit život. Josef je nejen dovedl k obrácení, ale stane se tím, kdo skrze vysvětlení jejich historie, říká, že to byl Bůh, který se doslova vtěsnal do jejich života, aby proměnil zlo v dobro. Tato transformace způsobí, že se rodina může sejít. "Rib" přineslo své ovoce.
A to vše je příprava na toho, který přišel, abychom měli život a měli jej v hojnosti. Dát život za své bratry. Nikdo nemá větší lásku než ten, který položí svůj život. (1 Jan 3,14nn; 3,16)

(zpět na Texty)